1. světová válka - nové zbraně ve vzduchu (8. díl)

Jako v každé válce, i v I. světové válce došlo k obrovské mobilizaci nejen lidských a výrobních sil, ale i k mobilizaci intelektuálního potenciálu pro vývoj nových technologií, technických inovací a nových vynálezů.
Nové objevy, nové výrobky – převážně nové zbraně – byly ihned zaváděny do praxe nejen na bojištích, ale také v zázemí. Došlo ke vzniku celých nových výrobních oborů a naopak nové technologie a výrobní postupy objevené před válkou v civilním sektoru (například elektrotechnické vynálezy, letadla těžší než vzduch či technologie pásové výroby) byly zavedeny do výroby zbraní a do vojenství.
Jedním z rozhodujících nových fenoménů se stalo letectvo, které právě v průběhu války dostalo mocný impuls k rychlému rozvoji. Z počátku byla letadla používána pouze jako průzkumné stroje, jež měly podávat velitelům a štábům informace o pohybu vojsk protivníka, o situaci na bojišti, či o střelbě vlastního dělostřelectva, záhy však došlo k soubojům mezi jednotlivými nepřátelskými piloty na obloze a letouny byly opatřeny výzbrojí.
Z letadel se stával obávaný bojový prostředek, z letců světoznámí hrdinové. Jak válka pokračovala, a v pozemních operacích stále nedocházelo k rozhodnutí o vítězi, a jak také pokračoval vývoj letadel a motorů, začala se letadla používat i k napadání nejen vojsk a jejich záloh, ale i k útokům na týl nepřítele ve snaze poškodit jeho výrobu, dopravní cesty a narušit jeho morálku a zásobování.
Z letadla se rychle stával prostředek zkázy a jeden z rozhodujících faktorů vojenské moci. Ten, kdo neměl dostatečně zajištěný vzdušný prostor, nebyl schopen účinně útočit a dokonce se ani účinně bránit svému protivníkovi.