Starověké megastavby - Hagia Sofia

Lidské civilizace odjakživa staví velké stavby, symbolizující jejich význam a moc, které okouzlují i další generace svou krásou, vznešeností, mohutností či technickou dokonalostí.

Ačkoliv se některá lidská společenství přežijí a zaniknou, stavby, které postavila, často nadále existují jako velkolepý odkaz na minulost.

Podívejme se společně na to, jaké stavební techniky lidé na těchto velkolepých stavbách používali, z jakých materiálů stavěli a jak je získávali. Podívejme se do minulosti na osobnosti, které tyto stavby nechali stavět, na jejich pohnutky a sny. Podívejme se na to, jak byly stavby financovány a jak je vnímal okolní svět.

Hagia Sophia

Chrám Boží moudrosti známý jako Hagia Sofia, či turecky Ayasofya byl vystavěn na příkaz byzantského císaře Justinina a vysvěcen v roce 537. Do roku 1453 sloužil jako křesťanská patriarchální bazilika, po dobytí Konstantinopole-Istanbulu Osmany byl přeměněn na mešitu a později opatřen čtyřmi minarety. V roce 1934 byl na příkaz prvního tureckého prezidenta Kemala Ataturka sekularizován a přeměněn na muzeum. Jedná se o velkolepou stavbu obsahující unikátní stavební prvky, zejména v době stavby nevídanou a dlouho nepřekonanou kupoli hlavní lodi, po technické stránce však poněkud kontroverzní.