Tajemné příběhy (2. díl)

Johanka z Arku; Muž se železnou maskou

Johanka z Arku

Jana z Arku, bez jakýchkoliv pochybností historická postava, přesto však jsou její život, její činy i její smrt opředeny mnoha legendami.
Jana, jejíž příjmení bylo Darc a jež pocházela z vesničky Domremy La Pucelle je vyjímečnou osobností již od dětství, kdy své podvědomé myšlenky, víru v boha a lásku k rodné zemi považuje za boží hlas.
Francie je v době jejího dospívání, tj. ve dvacátých letech patnáctého století rozdělena, na většině území vládnou Angličané a jejich místní spojenci, po bitvě u Azincourtu se francouzský král Karel VI. vzdává francouzské koruny dědičné v jeho rodu ve prospěch anglického rodu Lancasterů. Země je vyhladovělá, vydrancovaná vojsky a loupeživými tlupami, obyvatelstvo je hladové a mor a další nemoci si vybírají smutnou daň.
Mladá Jana, cítící se povolána k záchraně Francie se vydává na cestu za dauphinem Karlem VII. kterého přesvědčí, že právě ona je tím jediným a správným člověkem, který mu vrátí odepřený francouzský trůn. Přes mnohá protivenství i přes intriky dauphinova dvora je vojenské tažení na Orleans, které Jana vede, úspěšné. Karel VII. usedá na francouzský trůn a v Remeši je slavnostně korunován.
Jana se pouští do dalšího tažení, jehož cílem má být osvobození Paříže. Tato mise však již úspěšná není, stejně jako následující drobná tažení proti loupeživým rytířům a Jana upadá do zajetí burgundského vévody, jenž je hlavním spojencem Angličanů.
Jana je předána inkvizici. Nesoudí ji Angličané, proti kterým bojovala, ale její krajané Francouzi. A 30. května 1431 umírá na hranici jako kacířka.
Jak je to s jejími legendárními zázraky? Jak lze vysvětlit její božská vnuknutí? Jak mohla odolávat bolesti? Odborníci na historii, psychiku, náboženství i lékaři zkoumají staré záznamy a svědectví ve světle současných vědeckých znalostí. Podívejte se na výsledky jejich práce s námi.

Muž se železnou maskou

Je rok 1717. Spisovatel, filozof, básník a dramatik Francois Marie Arouet, jež užíval pseudonymu Voltaire, je uvržen téměř na rok do Bastily, nejznámějšího francouzského vězení, za pomluvy a kritiku Filipa II Orleánského, Prince regenta francouzského království a bratrance krále Ludvíka XIV, zvaného Král Slunce.
Nenávist k Bourbonům, vládnoucí dynastii, a k absolutní monarchii vůbec, kterou Voltaire cítil již dávno před tím, se ještě stupňuje.
V roce 1739 začíná Voltaire psát dílo „Doba Ludvíka XIV.“, jež se stane součástí Filozofického slovníku. V knize se poprvé objevuje postava Muže se železnou maskou, muže, kterého král Ludvík XIV., podle autora, dal uvěznit v železné masce, která nesměla být sejmuta. Příběhu se po Voltairovi ujímají další spisovatelé – například Germain-François Poullain de Saint-Foix a zejména Alexandre Dumas.
Podívejme se nyní do této tři sta let vzdálené minulosti, do starých dokumentů a řekněme si co je na této legendě pravda, co fabulace, či dokonce lež. Uvažujme společně, z jakého důvodu byla Voltairem napsána a zda měl pro její vyprávění důkazy či informace. Zeptejme se odborníků na historii, vězeňství i lékařství, zda je něco takového vůbec možné.