Generálové ve válce (6. díl)

Stalingrad

V polovině roku 1942, rok po úspěšném bleskovém úderu na Sovětský svaz, se Hitlerovi stále nepodařilo dosáhnout svých strategických cílů. Nepadlo hlavní město Moskva, německá vojska nedosáhla Uralu a Leningrad stále odolává německému obklíčení. Hitler obrací svou pozornost na jih, ke Kavkazu a k ruským naftovým polím, vědom si toho, že Říši a jejím spojencům se benzínu nedostává a pro Sovětský svaz bude přerušení dodávek znamenat katastrofu.

Plánováním a vedením rozsáhlé operace, jejímž počátkem má být dobytí města Stalingrad, jež otevře cestu dále na východ, je pověřen brilantní stratég a plánovač generál Friedrich Paulus, autor plánů na invazi do Ruska, který však nevelel vojskům na frontě. Proti němu stojí Vasilij I. Čujkov, typický ruský polní velitel, který je zvyklý řídit vojska přímo z bitevního pole. ...Souboj dvou vojevůdců začíná...

Zatímco Paulusovi plány spočívají ve velké vojenské operaci obrněných jednotek na širých ruských stepích, Čujkov si je vědom, že v takovém boji jsou jeho jednotky mnohem slabší a snaží se nepříteli vnutit boj zblízka v ulicích a továrnách Stalingradu. Paulusovi se sice s tanky a další těžkou technikou do města nechce, ale pro Hitlera je dobytí a zničení "Perly stepi" nebo také "Stalinova města" neodolatelným lákadlem a nařídí Stalingrad obsadit. Tato strategická chyba se promění v obrovskou vojenskou katastrofu. Přijde zima, Stalingrad stále odolává a v jeho sutinách hynou denně tisíce vojáků obou stran.

Německá vojska jsou obklíčena, jejich zásobovací linie zcela přerušeny a Luftwaffe, jejíž velitel Goering slíbil, že vojska ze vzduchu zásobí municí, výstrojí i potravinami, stihne dodat maximálně třetinu potřebných zásob. Když pak Rudá armáda obsadí většinu letišť kolem Stalingradu, sníží se dodávky na desetinu potřebného množství. Ale Hitler stále odmítá, aby se jeho jednotky ve stalingradském kotli vzdaly. Generála Pauluse povyšuje na polního maršála, domnívaje se, že jej donutí se nikdy nevzdat a bojovat do posledního muže.

Den poté co je mu povýšení doručeno, v první únorový den, se maršál Paulus se zbytkem svých jednotek vzdává. Do zajetí padne přes 90 000 vojáků z Německa, Maďarska, Rumunska, Itálie a Chorvatska a domů se jich teprve deset let po válce vrátí necelých 5 000.

Celkové ztráty jsou 850 tisíc na straně Osy, 1 150 tisíc na straně sovětské. Ale Sovětský svaz zvítězil, Stalinovo město nepadlo do rukouNěmců a německá vojska se k ropným polím kolem Kaspického moře nikdy nedostala...